Boj proti vykořisťování cizinců v ČR: Rozhovor s Yaroslavem Chepou z iniciativy Cizinec není otrok (CNO)
Rozhovor vedl Tomáš Starý z mediální komise strany Levice.
1. Vaše iniciativa Cizinec není otrok (CNO) se zabývá podporou práv pracujících ze zahraničí, kteří jsou v České republice často dlouhodobě zneužíváni řadou nepoctivců. Žijí v těžko snesitelných podmínkách a nedostává se jim dostatečné podpory ani státu, ani veřejnosti. Je to tak? Můžete nám říct něco o vzniku a historii vaší organizace?
Naše organizace vznikla 2020, když kvůli karanténě bylo všechno uzavřeno. Spolu s mými přáteli jsme začali pomáhat lidem, kteří zůstali bez práce a bez peněz a nemohli se vrátit domů na Ukrajinu. Na naše otázky, proč nemají peníze, nám většina z nich odpovídala, že nedostala zaplaceno od firmy a že čekají na peníze, a proto že nemůžou odjet domů. Firmy využili situaci, kdy lidé byly posláni domů a čekali na své peníze, ale firmy nic neposlaly. Proto jsme se rozhodli založit spolek, který by se zabýval problémy těchto zaměstnanců, pomohl jim najít spravedlivost a získat jejich peníze. Bohužel, většina lidí se do těchto situací dostává sama, protože jdou do práce bez podepsané pracovní smlouvy, pouze na základě ústní domluvy, což zaměstnavatelé využívají a pak neplatí lidem peníze. Z 2 800 oficiálních agentur a tisíců různých s.r.o., je jen 20% spolehlivých a jednají odpovědně vůči svým zaměstnancům.
2. Můžete, prosím, popsat případy konkrétních pracovišť, kde došlo k porušení práv zaměstnanců cizinců (nezaplacené mzdy, vynucované přesčasy, nedostatečná bezpečnost při práci)?
Za čtyři roky existence naší organizace jsme narazili na mnoho takových případů. Jeden z nich se odehrál před několika měsíci v Plzni. Firma Pokrov International a.s. vedená majitelkou paní Oksanou Leonidovnou Poleščuk, nevyplatila mzdu svým zaměstnancům, neplatila za přesčasy a zadržovala mzdy. Každý měsíc byly zaměstnancům neoprávněně udělovány pokuty od 1 000 do 10 000 Kč. Firma vymýšlela různé způsoby, jak lákat lidi do práce, a pokud se někomu nelíbila, vyhodila ho bez vyplacení jakékoliv částky. Většina pracovníků byla zaměstnána na velké továrně Daikin v Plzni. Bohužel, případů podobných jako ten s paní Poliščuk je stále více, a naše organizace nemá dostatečné právní prostředky, aby takové firmy přivedla k odpovědnosti vůči svým zaměstnanců.
3. Na našem prvním setkání jste mluvil o tom, že mnozí lidé z Ukrajiny pracující v ČR se potom, co je zaměstnavatel podvede, ocitnou v bezvýchodné situaci. Bez příjmu přicházení o bydlení a kvůli válce se nemůžou vrátit domů. Nelze se pak divit, kdyby v takovém případě došlo k nějakému závažnému konfliktu. Právě proto by se porušováním pracovního i lidských práv měl zabývat stát či vláda. Ale zdá se, že se česká vláda staví na stranu nepoctivých podnikatelů a před společenskou nebezpečností zavírá oči. Je to skutečně tak tak?
Od začátku invaze na Ukrajinu přišlo do České republiky přišlo přibližně 700 000 lidí. Ti, kteří zde chtěli pracovat, tak začali poctivě pracovat. Nicméně, s přílivem mnoha ukrajinských uprchlíků začaly některé firmy nabízet práci za minimální mzdy, nebo dokonce neplatí vůbec. Jedná se o zjevné porušování lidských práv a neetické chování. Ačkoli česká vláda oficiálně nepodporuje zaměstnavatele, kteří lidem nevyplácí mzdy, zdá se, že proti tomuto jednání přímo nezasahuje. Naše dopisy různým státním orgánům, včetně Ministerstva práce a sociálních věcí, jsou často zodpovídány se zpožděním, a když už se kontrola uskuteční, firma bývá často převedena na jinou osobu, která v České republice téměř neexistuje, čímž zaměstnanci přicházejí o mzdy a stát o daně. Kdyby se stát více společně s námi zapojil do řešení těchto problémů, mohli bychom společně udělat velký kus práce, zlepšit situaci lidí a zvýšit státní příjmy z daní. Situace je kritická, mnoho lidí se nemá kvůli válce kam se vrátit a jsou zde okrádáni o peníze, což je připravuje o možnost zaplatit si bydlení. Měl jsem rozhovor s jedním mužem, který byl vyčerpaný z této situace, byl propuštěn z práce bez vyplacení dvou měsíčních mezd a vyhozen z bytu. Žije u známých v ubytovně a řekl mi, že pro něj může být lepší fyzicky se postavit zaměstnavateli, i kdyby to znamenalo jít do vězení, kde by aspoň měl střechu nad hlavou a dostával pravidelně jídlo.
4. Zkoušeli jste se obrátit na ukrajinskou vládu, Brusel nebo Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburgu?
Bohužel, naše vláda nepodniká adekvátní kroky k ochraně práv našich lidí, což vede k pocitu zanedbání zejména ukrajinských zaměstnanců. Nejsem si jistý, proč je tomu tak, možná to souvisí s politickými rozhodnutími na úrovni Bruselu nebo s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Již druhý rok nad tímto problémem přemýšlím a připravuji se na to, že až přijde ten správný čas a okamžik, postavím se před parlament v Bruselu, abych upozornil na tuto problematiku.
5. Pracující ze zemí, které nejsou součástí Schengenského prostoru (jako je například Ukrajina) jsou více ohroženi, že se stanou obětí vykořisťování a podvodů ze strany zaměstnavatelů. Musí žádat o povolení k pobytu, zaměstnavatelé je tlačí k „výhodnější“ práci na černo, při které si ani nemůžou říct o pomoc. Je to vůči nim strašné a současně to „tlačí cenu práce dolů“ – což pak zasahuje i české pracující. Řešení by mohlo být rozšíření Schengenského prostoru (pozoroval jsem, že bude přijato Rumunsko a Bulharsko) – co si o tom myslíte?
Jako osoba, která se neangažuje příliš politicky, je můj názor poměrně jednoduchý. Otázka vstupu či vystoupení států z Evropské unie neovlivňuje bezprostředně naši organizaci či problémy spojené s nevyplácením mezd. Můj osobní pohled je, že bez ohledu na politickou příslušnost vlády, ať už Fialova nebo jakákoli jiná, by se měla intenzivně věnovat problémům uprchlíků z Ukrajiny na území České republiky a usilovat o to, aby jim byla poskytnuta spravedlnost. Kdyby vláda stála za každým zaměstnancem, tak jak stojí za svými občany, nejenže by to pomohlo jednotlivcům dosáhnout spravedlnosti, ale také by to mělo pozitivní dopad na ekonomiku jak v České republice, tak na Ukrajině.
Statistiky ukazují, že Ukrajinci posílají domů ročně obrovské sumy peněz, konkrétně kolem 12,5 miliardy dolarů. Tato částka je dostatečná na to, aby na Ukrajině uživila milion lidí. Současně by se zvýšením efektivity v boji proti nevyplácení mezd a podporou spravedlnosti pro pracovníky v České republice zvýšily i daňové příjmy státu, což by přineslo obrovský benefit pro ekonomiku.
6. Mluvil jste také o systému „jízdenek na práci“ neboli návrh na zjednodušení získávání pracovního povolení pro cizince, můžete nám tento návrh blíže popsat?
Ohledně zjednodušení procesu legalizace zaměstnání na území České republiky, předložili jsme návrh na zavedení automatů, kde by si lidé mohli jednoduše zakoupit pracovní povolení. Tento systém by automaticky zahrnoval náležitosti jako jsou daně, zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, čímž by umožnil oficiální zaměstnání na dobu určitou – třeba jen na několik dní, měsíc nebo celý rok. Samozřejmě, pro efektivní fungování tohoto systému je nutné jej důkladně promyslet a navrhnout tak, aby odpovídal všem legislativním a praktickým požadavkům.
7. Máte nějaké vztahy s českými odbory? Odbory jsou výborný způsob, jak pracující můžou kolektivně bojovat za dodržování svých práv a zlepšení svého postavení.
Mám zkušenost s Odborovým svazem pro zahraniční zaměstnance, ale bohužel naši ukrajinští občané často odborům nedůvěřují a myslí si, že je vše v pořádku, tak jak to je. Tento postoj se obvykle změní až ve chvíli, kdy se ocitnou v situaci, kdy byli okradeni o mzdy, šikanováni zaměstnavateli, nebo neoprávněně pokutováni. V takových případech se obrací na naši organizaci pro pomoc. Je důležité jim vysvětlit, že účelem odborů je právě poskytování právní pomoci a zastupování v problematických situacích. Zatím se nám nedaří tuto důležitou informaci efektivně komunikovat a přesvědčit je, jak je důležité mít odbory na své straně pro ochranu jejich práv.
