Naše programové cíle

Všude na světě vidíme, že se bohatství, moc i vliv soustřeďují do rukou privilegované menšiny. Říká se, že společnost bohatne, ale z většiny hospodářského růstu těží nejmajetnější desetina obyvatel, zejména když dnes vlastní polovinu majetku světa již méně než jedno procento obyvatel. Chudší polovina z toho, co v práci vytvoří, moc nemá. Naopak musí vynakládat čím dál větší úsilí, aby jí nehrozila ztráta zaměstnání nebo střechy nad hlavou. Naším programem je tento nespravedlivý stav odstranit.

Jsme stranou pro ty, kteří nezbohatli během nespravedlivé privatizace, a vydělávají si na život poctivou prací, nebo pro svůj věk nebo jiné omezení pracovat nemohou. Jsme stranou pro ty, kteří se obávají další ekonomické krize, ztráty práce, zdražování bydlení, politiky škrtů a nesmyslného osekávání sociálního státu, a zhoršování prostředí, v němž žijeme. Jsme stranou pro ty, kteří nesouhlasí s nespravedlivým uspořádáním společnosti. Chceme, aby byl každý spravedlivě odměňován za hodnoty, které svou prací vytvoří – toto rovné právo nerovnost sice neodstraní, ale aspoň sníží.

Jsme přesvědčeni, že základem spravedlnosti ve společnosti je stav, kdy všichni lidé mají  možnost důstojným způsobem nejen uspokojit své základní potřeby, ale zároveň se i plně ve svých životech realizovat, mít rovný vliv na veřejné záležitosti a také být s to zařídit si život podle svého – a to není možné, pokud nebudou odebrána privilegia těm, kteří na prekérní situaci druhých vydělávají. Nahromaděná ekonomická a politická moc není morálním selháním jednotlivců, má systémové kořeny. Proto není řešením nahradit „nesprávné“ lidi nahoře „lepšími“, nýbrž zajistit, aby nikdo neměl takové množství moci, bohatství a vlivu.

Naší vizí je společnost, ve které základem pro plný rozvoj každé lidské bytosti jsou svoboda jednotlivce a kolektivní správa zdrojů planety a společnosti. Proto požadujeme rovnost, svobodu a solidaritu, tedy skutečnou demokracii pracujících. Tuto demokracii nelze omezovat jen na účast ve volbách. Její principy chceme rozšířit do všech sfér společenského i osobního života, a to včetně ekonomiky. Jedině tak bude ekonomika fungovat ve prospěch nás všech, a ne jen nejbohatších.

Nespravedlivý a nedostatečně demokratický systém, ve kterém žijeme, rodí podmínky pro vznik rizik, které dnes ohrožují samotné přežití lidstva a proti nimž se zvláště vymezujeme: na jedné straně závody ve zbrojení a válečné konflikty, na straně druhé klimatická krize a vymírání biologických druhů, které způsobuje hospodářská činnost založená na imperativu nekonečného růstu. Jako levicová strana vnímáme obě tyto hrozby jako selhání současného společenského systému.

Naším cílem je ekonomika stojící na třech pilířích – na veřejném (státním, veřejnoprávním) sektoru provozujícím klíčová a strategická odvětví a infrastruktury, sektoru družstevních a sociálních podniků a sektoru soukromém. První dva z těchto pilířů by měly být upřednostňovány, protože představují ekonomické celky, které jsou výhodné pro všechny zúčastněné.

Rozvíjet veřejný a družstevní sektor chceme prostřednictvím odkupu, dotační a daňové politiky, veřejných zakázek, poradenství a bankovních institucí – veřejné investiční banky a družstevního bankovnictví.

Spravedlivá ekonomika vyžaduje také spravedlivé zdanění těch, kdo na ní nejvíce profitují – je proto nutné preferovat zdanění kapitálu před zdaněním práce a zavést výrazně progresivní a zároveň investice podporující daňový systém, zahrnující i sektorové daně. V neposlední řadě je třeba bránit odlivu zisků z české ekonomiky do zahraničí, zejména pak do daňových rájů.

Jedním z nejhorších sociálních i ekonomických problémů České republiky je lichva a obchod s chudobou, doprovázený dlouhodobě nevhodně nastaveným systémem soudních exekucí. Tyto problémy chceme řešit výraznou regulací a postihováním subjektů a jednotlivců, kteří se obohacují na neštěstí druhých, stejně jako opatřeními zajišťujícími účinnou pomoc těm, kdo se stali obětí těchto nekalých praktik. Soukromé exekutory zrušíme a institut převedeme pod veřejnou kontrolu.

Za práci je třeba dostávat plat, který umožňuje důstojnou životní úroveň, proto chceme minimální mzdu navýšit na 60 % mzdy průměrné s každoroční valorizací. Naší dlouhodobou vizí je zavedení garance pracovního místa pro všechny žadatele. Tato záruka by se uskutečňovala ve veřejných a družstevních podnicích a byla by pojistkou proti nezaměstnanosti, prekérním zaměstnáním (DPP, DPČ, agenturní zaměstnání…), chudobě a špatným pracovním podmínkám. Dlouhodobým záměrem je také postupné zkracování pracovní doby.

Budeme prosazovat, aby zaměstnanci mohli mluvit nejen do svých pracovních a sociálních podmínek, ale i do podnikání a ekonomické činnosti své firmy, podle zásady, že kdo k ní přispěl svou prací, má právo považovat se za spoluvlastníka stejně jako akcionář, který přispěl penězi (kapitálovým vkladem). Cestou k tomu je kromě podpory družstev rozšiřování pravomocí volených zaměstnaneckých rad a výborů i ve veřejném a soukromém sektoru, stejně jako i posilování kompetencí odborů.

Tak jako chceme každému garantovat přístup k zaměstnání za mzdu umožňující důstojnou životní úroveň, chceme garantovat i dostupnost bydlení, a to takového, které odpovídá všem standardům pohodlí a zdravotní nezávadnosti. Dosáhnout toho chceme politikou zahrnující systém sociálního a obecního bydlení, podporu bydlení družstevního, regulaci trhu (včetně výše nájemného) a opatření omezující spekulaci s nemovitostmi a gentrifikaci měst (včetně nuceného pronájmu a v případě potřeby i vyvlastnění dlouhodobě neobsazených nemovitostí v rukách komerčních vlastníků). Zásadní je pro nás ochrana práv nájemníků a dlouhodobých obyvatel obcí, avšak také pomoc nově příchozím obyvatelům v nouzi, oproti zájmům komerčním. Ochranou nájemníků rozumíme i omezení možnosti vlastníků zasahovat do jejich osobního života, jak se dnes tak často děje.

Oproti dnešnímu „děravému” sociálnímu systému chceme vybudovat takový, který dokáže lidem v dostatečném rozsahu pomoci ve všech životních situacích. Důchodci, lidé na rodičovské, rodiny s dětmi, neúplné rodiny, studenti, lidé v krizové životní situaci, nezaměstnaní, lidé, kteří do naší země přicházejí za prací, lidé dlouhodobě nemocní, lidé s hendikepem, lidé pečující o blízkou osobu – ti všichni musí nalézt podporu nejen v systému pojistných a nepojistných sociálních dávek, ale také v dostupném systému veřejných a sociálních služeb. Přístup k pomoci musí být co nejjednodušší a oproštěný od ponižujících nebo represivních aspektů. Pilířem sociálního systému bude minimální příjem, který definuje důstojný standard, jenž bude každému člověku garantován.

Jelikož sektor péče se bude v následujících desetiletích rozvíjet z důvodu stárnutí populace (i kvůli předpokládaným změnám trhu práce souvisejícím s digitalizací), je nezbytné, aby práce v pomáhajících profesích, i péče neformální, byla řádně finančně i společensky ohodnocena.

Principy svobody a solidarity, co nejvyšší kvality a dostupnosti pro všechny, a řádné ohodnocení zaměstnanců budeme prosazovat i ve zdravotnictví a ve školství. Tyto sektory mají fungovat na nekomerčním základě.

Vedle zvyšování nerovností je největším problémem dneška nastupující klimatická a ekologická krize. I její dopady jsou větší na chudé než na bohaté a z boje proti nerovnostem musí vycházet i její řešení. Ekologické daňové reformy a zákonná omezení nesmí vést k tomu, že bohatí si za některé věci a služby zkrátka připlatí, zatímco ostatní se kvůli omezení jejich dostupnosti dostanou do velkých komplikací. Řešení klimatické krize musí zaplatit ti, kteří ji způsobili – jako přechodné opatření je tedy nutné zavést uhlíkovou daň pro firmy, která pomůže změny financovat.

Naším programem je zelená transformace hospodářství provázaná s výše popsanými změnami v ekonomické a sociální oblasti. Chceme, aby tyto změny uskutečňovaly zejména veřejné a družstevní podniky, pro něž není prvotní motivací kumulace zisku, ale celková prospěšnost dané aktivity, a aby se skrze tuto transformaci veřejný a družstevní sektor rozvíjel. Z tohoto důvodu by příjemci podpory z veřejných rozpočtů měly být primárně podniky těchto dvou typů. Hlavními cíli této transformace bude:

• Dosažení uhlíkové neutrality v co nejkratším možném termínu
• Energetika založená na obnovitelných zdrojích energie, odklon od uhlí a postupně i od plynu a ropy. Fosilní paliva jsou důležitým chemickým zdrojem pro budoucnost, a proto je chybou je pálit.
• Kvalitní a levná veřejná doprava schopná co nejvíc nahradit dopravu individuální
• Energetická účinnost staveb, ekologický urbanismus
• Péče o půdu (vč. zadržování vody v krajině), ekologicky udržitelné zemědělství, podpora malých zemědělských hospodářství i demokraticky řízených velkých
• Zlepšování podmínek chovu hospodářských zvířat doprovázené menším rozsahem těchto chovů
• Zajištění pozice zemědělců vůči velkoobchodní distribuci a průmyslovým zpracovatelům za účelem odkupu jejich produktů za spravedlivou cenu, podpora jejich vlastních (ideálně družstevních) zpracovatelských a distribučních struktur
• Preference lokální produkce a spotřeby, zejména je-li to ku prospěchu přímého vztahu mezi výrobcem a koncovým spotřebitelem.
• Snižování produkce odpadu, jeho recyklace a/nebo další způsoby jeho využití jakožto suroviny

Všechny tyto požadavky nelze prosadit pouze na národní úrovni – nezbytná je proto i spolupráce s podobně smýšlející hnutími a organizacemi v zahraničí.  Jsme jednoznačnými zastánci Charty Organizace spojených národů.

Nástrojem změn, které prosazujeme, by se mohly stát i jiné mezinárodní organizace, zejména Evropská unie. Ty však byly zřízeny bohatými elitami právě za účelem udržení a rozšíření moci. Jsme pro evropskou integraci založenou na volném přesunu osob a vzájemné solidaritě, nikoliv pro unii, kde hlavní slovo mají velké korporace a jejich loutky v řadách bruselských úředníků. Spojením sil levicových stran a hnutí v EU, zejména na základě Strany evropské levice“ se pokusíme od základu EU přebudovat, chceme se aktivně zapojovat do politiky na úrovni EU a usilovat o její demokratizaci. Teprve pokud by tato snaha ztroskotala, bude legitimní uvažovat i o vystoupení z EU. Ovšem individuální vystoupení nic neřeší; smysl by mělo pouze vystoupení většího počtu zemí, které by ihned zahájily politickou a ekonomickou spolupráci na nových základech.

Stejně jako uvnitř jednotlivých zemí, je nutné bojovat také proti nerovnostem mezi zeměmi a mezi různě bohatými částmi světa. Stavíme se proti vykořisťování chudých zemí zeměmi „rozvinutými“. Proto odsuzujeme vojenské intervence, vyvolávání nestability politickým vměšováním nebo nevyvážené ekonomické vztahy, v jejichž rámci bohaté země odčerpávají prostředky chudším. Česká republika, ačkoli se řadí mezi země s rozvinutou ekonomikou, je v mnoha ohledech stále v postavení takovéhoto chudšího státu.

Jsme proti použití vojenské síly i hrozby touto silou v mezinárodních vztazích, nejen protože udržuje a posiluje nerovnost mezi státy, ale také s ohledem na možnost další eskalace vojenských konfliktů. Světové války ve 20. století jsou pro nás vážným mementem.
Nejsme formálními pacifisty. Chápeme, že existují možnosti vojenských konfliktů, a chceme být součástí nového kolektivního obranného systému pod demokratickou kontrolou. NATO považujeme za jeden z hlavních nástrojů nespravedlivého mezinárodního uspořádání, proto budeme prosazovat vystoupení ČR z této aliance, a naléhat na její rozpuštění. Domníváme se, že společnou obranu bude lépe založit na celoevropských institucích typu OBSE. Celospolečenskou diskusi o budoucím čistě obranném systému Evropy považujeme za nezbytnou.
Za nepřípustné považujeme účast ČR ve vojenských konfliktech v zájmu mocností a umisťování vojenských základen a munice určené pro cizí armády na území ČR. Podporujeme stažení českých vojáků ze zahraničních misí neschválených OSN. S přihlédnutím k Ústavě ČR i Chartě OSN je nemyslitelné, aby síly AČR působily mimo území ČR k odstrašování jiného státu, a dokonce pod velením jiného státu.
Chceme získávat české občany k prosazení mírových snah doma i v Evropě tak, aby nemohlo docházet k zavlečení vojáků z EU do konfliktů vyvolaných k naplňování imperiálních politických zájmů kohokoliv. Budeme brzdit nesmyslné zbrojení, posilovat obnovování a uzavírání odzbrojovacích smluv a zmenšování jaderného nebezpečí.

Žijeme jen jeden život. Proto nechceme, aby byly životy lidí předurčeny tím, v jakém místě, do jaké rodiny nebo s jakým pohlavím či jinými vrozenými charakteristikami se narodili. Stejně jako odmítáme nadvládu privilegované menšiny nad většinou, odmítáme i nadvládu většiny nad jakoukoliv menšinou. Stát a společnost nemají nikomu proti jeho vůli vnucovat způsob života, dokud svým chováním neomezuje svobodu druhých, a nikomu nemají být vnucovány ani vzory chování („mužské“, „ženské“, „tradiční“, „menšinové“, „subkulturní“ či jiné), které mu nevyhovují.

Prvním krokem k tomu je změna předpisů, které k takovému vnucování vedou (například prvky sociálního systému, které tlačí ženy nebo muže do určitých rolí a odrazují je od jiných, nebo životních překážek, které často stojí v cestě osobám s hendikepem) a důsledné prosazování principu „za stejnou práci stejné ohodnocení“. Je třeba všem měřit stejným metrem.

Chceme žít ve svobodné společnosti svobodných lidí, v níž předpoklady hmotné, politické i kulturní zaručují, že z ní nikdo nebude vylučován. Proto, se vždy budeme stavět proti každému

1. kdo podněcuje nenávist proti znevýhodněným a slabším skupinám osob (ať už se jedná o etnické, národnostní, náboženské, genderové nebo sexuální menšiny, věkové skupiny, lidi s hendikepem atd.), případně jejich znevýhodnění obhajuje jako spravedlivý stav věcí;
2. kdo vůči jiným státům podněcuje nenávist, podporuje použití síly či hrozby silou nebo navrhuje vnitrostátní opatření vedoucí ke stupňování válečného napětí.

Jinak jsme připraveni jednat a spolupracovat na našich prioritách se všemi.