„Milada Horáková, socialistka.“ Nová strana Levice se překvapivě vyjádřila k dnešnímu výročí.

„Vaše, jen Vaše, Milada“

Těmito slovy se Milada Horáková rozloučila se svou rodinou v posledním dopisu před svou smrtí. Dnes, když si připomínáme smutné 70. výročí, jako by její poslední slova získala nový význam.

Pro nás, kdo se hlásíme k levici, feminismu a antifašismu, je její odkaz dnes až překvapivě aktuální. Mladá Milada Horáková protestovala proti Rakousko-Uhersku a válce, a byla za to vyloučena z gymnázia. Vstoupila do České strany národně socialistické a pracovala na pražském magistrátu, kde se věnovala sociální politice, velmi aktivní byla také v Ženské národní radě, kde bojovala za zlepšení postavení žen jak v pracovním životě, tak ve společenských vztazích. V letech 1938-39 se zapojila nejen do odboje, ale také do organizování sociální pomoci uprchlíkům z pohraničí ČSR. Po válce, kterou strávila téměř celou v nacistickém vězení, se stala poslankyní, aby mohla pokračovat ve svém celoživotním úsilí o spravedlivou společnost. Po únoru 1948 protestně složila poslanecký mandát a…

Dál už to znáte, nebo si to v těchto dnech můžete zkratkovitě přečíst na některých významných budovách. Za myšlenky, za které bojovala Milada Horáková, je stejně tak potřeba bojovat i dnes. O to víc nás bije do očí, když se na jejím životním příběhu snaží přiživit telefonní operátor, vlastněný největším českým lichvářem. Když malá skupina lidí všem vnucuje své kýčovité pojetí připomínky její smrti, a veřejně ostrakizuje ty, kdo se nechtějí připojit. Když česká pravice používá její odkaz pro pošpinění levicových myšlenek, přestože Milada Horáková byla socialistkou. Těm všem bychom chtěli vzkázat: Milada Horáková vám nepatří.

To, co nás učí životní příběh a odkaz Milady Horákové, je, že hrozbou není socialismus, ale nedostatek demokracie.