Stát nezvládá chránit veřejné zdraví. Tady jsou 3 kroky, jak to napravit

Celostátní výbor Levice se na svém šestém zasedání zabýval i zhoršující se zdravotnicko-epidemiologickou situací v ČR. Proto považujeme za důležité sdělit následující požadavky související nejen s pandemií koronaviru:

1) Konec podfinancovanosti systému ochrany veřejného zdraví

Tato pandemie ukázala, že zdravotnictví je v celém světě podfinancováno. I Světová zdravotnická organizace musela korigovat některá svá doporučení. Aby byl funkční celý systém ochrany veřejného zdraví i pro případ pandemie infekčních chorob, je potřeba významně zvýšit kapacitu a financování těchto institucí. Je nepřijatelné, že jedna z nejnutnějších a nejdůležitějších oblastí státu, které mohou řešit a omezit šíření viru, nestíhá i tak základní věci, jako je včasné trasování nakažených a hodnocení žádostí o test na koronavirus.

Týká se to nejen krajských hygienických stanic, ale i zdravotnických ústavů, které dělaly všechna laboratorní vyšetření, a Státního zdravotního ústavu, který zajišťuje metodickou a referenční činnost na úseku ochrany veřejného zdraví. Zároveň výzkum v oblasti veřejného zdravotnictví musí být realizován jako státní zakázka.

2) Odmítáme „promořovat“ populaci

Odmítáme přistoupit na tezi, že je nutné rychleji (v řádech měsíců) nebo pomaleji (za 2 až 5 let) imunizovat („promořit“) velkou část populace (50 % nebo více) novým typem koronaviru. Promořování populace nepovažujeme za řešení situace.

Pokud bychom přistoupili na nejpomalejší a nejméně pro zdravotnický systém zatěžující variantu (50 % populace za 5 let), znamenalo by to přibližně 2700 nových případů denně. Zároveň i při nejnižší možné úmrtnosti (přibližně 1 %) by to ve výsledku znamenalo 50 000 obětí. Dalším problémem této teze je, že stále není jasné, do jaké míry a na jak dlouho mají lidé, kteří úspěšně prodělali infekci nového typu koronaviru, imunitu vůči reinfekci. Zároveň existují studie, které upozorňují na výrazné nevratné negativní důsledky prodělání COVID-19 na nervový systém.

Cílem má být zastavení masivního šíření viru a omezení šíření na míru, která by znamenala velmi pomalý postup infekce populací (imunizace 50 % obyvatel v řádu desítek let), a která dává naději na získání vakcíny nebo léku dříve, než nemoc prodělá významná část obyvatel.

3) Dostupné testování a důkladné trasování

Zkušenosti ze zahraničí (např. Jižní Korea) ukazují, že je v případě včasného zásahu možné udržovat míru šíření viru na velmi nízké úrovni i bez drastických opatření, která omezují ekonomiku.

Místo postupně uvolňovaných a ukončovaných plošných opatření je v současnosti nutné omezovat šíření pomocí široce dostupného testování, důkladného trasování prokázaných případů nákazy a důsledně kontrolovaných individuálních karantén všech, kteří přišli do styku s nakaženými osobami. Zároveň je potřeba na minimum omezit možnost zneužití osobních dat.

—

Požadavky zpracovali Miroslava Hornychová, odbornice v oblasti veřejného zdraví a členka Celostátního výboru Levice, a Petr Pávek, spolupředseda Celostátního výboru Levice.