Jan Májíček v Deníku Referendum kriticky k vládnímu balíčku

Pětikoaliční vláda Petra Fialy představila ve čtvrtek důchodovou reformu a balíček konsolidačních opatření, jimiž chce ozdravit veřejné finance a zastavit prohlubování státního dluhu. Nakolik jdou její opatření správným směrem? V anketě Deníku Referendum odpovídají Michal Berg, Jan Bittner, Patrik Eichler, Daniela Ostrá, Jan Májíček, Michal Pícl, Kateřina Smejkalová, Magdaléna Středová a Alena Zieglerová. Jejich hlasy jsou vesměs silně kritické.

Zde uvádíme odpověď člena Celostátního výboru Levice Jana Májíčka:

Tiskové konference vlády k takzvanému ozdravnému balíčku byla přehlídkou otřepaných frází. Všichni se musíme uskromnit — jen tomu tak nikdy nebylo, na všechny dopadá krize stejně — jen to také není pravda, jde o budoucnost našich dětí — akorát vaše a naše děti žijí v jiných světech. Má se šetřit na státu, který má být zároveň schopný poskytovat služby kvalitně a rychle. Smysl to nedává a ani dávat nemůže.

Z vládního materiálu se pouze dozvíme, z jakých rezortů tyto dotace pocházejí. Pokud se snad vláda inspirovala slovy ředitele NKÚ Milosalva Kaly o dotační ekonomice, už zapomněla na to, že ředitel Kala mluvil o nutnosti vytyčit strategické oblasti a ty důsledně sledovat. Zjistit o jaké dotace se přesně jedná bude záležitost následujících dnů.

Samostatnou kapitolou zůstává důchodová reforma. Ta, jak zdůraznily odbory, je neprojednána se sociálními partnery. Podle dostupných materiálů ministerstva práce a sociálních věcí ale stále stojí na představě soukromého spoření a pětačtyřiceti letech nepřetržitého pracovního výkonu.

To je díky proměně práce naprosto mimo realitu. Navíc se do doby, která se započítává do důchodového konta nově nemá započítávat doba vysokoškolského studia. Hrozí tak to, kvůli čemu demonstrují už řadu měsíců ve Francii, totiž že se mnoho lidí důchodu nedožije a umře v práci.

I to málo, co je ale z dnes zveřejněných vládních materiálů jasné, stačí na jasný obrázek o směřování této vlády. Má se zrušit karenční doba, tedy tři dny, které jsou hrazeny zaměstnavatelem, pokud je člověk nemocný. Poučení z COVIDu? Nula. Nehledě na obecný princip, že za nemoc bychom nikoho trestat neměli, a že je lepší, když se pracovník vyleží, než aby roznášel nemoc na pracovišti kvůli obavě o snížení příjmu.

Zatímco valorizovat seniorům penzi o inflaci bylo slovy vládních ministrů neudržitelné pro veřejné finance, valorizovat cenu dálničních známek nebo daně z nemovitosti už jde. Proč by právě tyto dvě položky měly být pravidelně valorizovány a ostatní ne ale v dokumentech chybí.

Je drobně zvýšen poplatek za dobývání nerostných surovin. Ten nebudeme vázat na inflaci? Nevzrostly loni zisky energetickým společnostem a nemohly by se tak více podílet na veřejných financích? Dvojí metr je tu do očí bijící.

Podfinancované zdravotnictví získá nové finance, ale mají se na tom podílet jen zaměstnanci, kterým se z jejich mezd vezme 0,6 % měsíčně, ale zaměstnavatelům se nijak sazba zvyšovat nebude. Chybět nesmějí ani škrty u plateb ve veřejném sektoru, a to v objemu téměř deset miliard.

Je třeba znovu zdůraznit, že z celého balíku platů ve veřejném sektoru tvoří největší část ty pro příspěvkové organizace. Z těch pak přes 57 % pokrývají plat lidí působících v regionálním školství. Na nich se má šetřit?

Pochybné zůstává také číslo 6,3 miliard korun, které mají zůstat občanům ČR tak říkajíc v kapse díky snížení DPH u některých komodit. Praxe je totiž taková, že při snížení DPH nedochází ke snížení cen, ale jen zvýšení marží.

Vzhledem k současným vysokým cenám potravin tak toto opatření povede jen k nárůstu marží. Vláda nepoužívá nástroje, jako je věcné usměrnění cen, které by jedna vedlo k snížení zátěže pro všechny spotřebitele, jednak by zpomalovalo inflaci.

Vláda tak pokračuje v arogantní a nesmyslné politice, jejímž výsledkem bude pokračující růst inflace, drahoty a sociální nejistoty. Odpovědí na takovou politiku musí být silné protesty, které ukončí její působení, a to tak razantní, aby si žádná politická síla netroufla už znovu takovéto kroky opakovat.

Jan Májíček, člen Celostátního výboru Levice