Představujem kandidátky a kandidáty Levice do Zastupitelstva hlavního města Prahy
Lídrem pražské kandidátky je advokát Pavel čižinký, který je současně i kandidátenm do Senatů v obvodě č. 27 v Praze +. Rozohor s ním si můžete přečíst zde. Nyní Vám chceme představit další kandidátky a kandidáty.
Markéta Juřicová
Markéta Juřicová je studentka a publicistka.
Co tě přivedlo k politice?
K politice mě přivedla vlastní zkušenost se sociálními nerovnostmi. Vyrůstala jsem na Ostravsku, kde se řada obyvatel potýká se sociálním vyloučením a s mámou samoživitelkou se špatně placeným zaměstnáním jsme ani my nebyly výjimkou. Díky tomu jsem se ale už od raných let zajímala o své okolí a chtěla jsem zlepšit život všem, kteří ho mají v současném systému těžký.
Co ti v Praze nejvíc chybí/vadí?
V Praze mi nejvíc chybí místa, kde by měl člověk možnost a chuť trávit čas a setkávat se, když není zrovna v práci nebo ve škole. Ve velké části města chybí lavičky a stinná místa, kde by si lidé mohli v horkém létě odpočinout, ve městě není dostatek pítek a zoufale chybí veřejné toalety. A samozřejmě mě trápí také nedostupné bydlení, protože za nájem v garsonce každý měsíc zaplatím většinu mého příjmu.
Co v Praze ráda děláš?
V loňském roce jsem začala studovat, a to mě hodně baví, jinak ráda chodím do Národní knihovny, procházím se v parku a setkávám se s přáteli.
Co chceš změnit?
Chtěla bych zavést více pěších zón – místa, kde dnes často zbytečně jezdí auta, by se daly využít jako místa pro setkávání místních obyvatel bez obav o bezpečnost sebe nebo svých dětí. Spolu s tím bych ráda rozšířila výsadbu městské zeleně a zajistila občanům dostatek míst pro odpočinek a dostatek veřejných toalet. Co se týče bydlení, chtěla bych zastropovat ceny nájmů v Praze tak, aby si zde mohli dovolit důstojně bydlet lidé, kteří zde pracují či studují.
Kde se chceš inspirovat?
V Evropě je inspirace celá řada, skvělá inspirace se dá získat ve Vídni či Berlíně, které zastropování nájmů již zavedly. V celé řadě ohledů je inspirativní také Amsterdam, který je příznivým městem zejména pro pěší a cyklisty.
Jan Májíček
Jan Májíček, 41 let, projektový koordinátor a publicista
Co tě přivedlo k politice?
První impuls byl před mnoha lety pochod neonacistů, kterým tehdy policie vyčistila cestu a rozehnala antifašistickou demonstraci. Řekl jsem si tenkrát, že tohle se nesmí tolerovat a začal jsem se zajímat více o politiku.
Co ti v Praze nejvíc chybí/vadí?
Myslím, že Praha je město pro auta a ne pro lidi.
Chtěl bych moderní chytré město s místy, kde může člověk v klidu posedět, dopravovat se pěšky, na kole nebo v MHD, kde není namačkaný jako sardinka. Stejně tak bych rád viděl Prahu jako město, které nabízí dostupné bydlení i místa ve školkách a školách, stejně jako všechnu další občanskou vybavenost na úrovni, která odpovídá 21.století. Zatím žijeme hodně z minulosti.
Co v Praze rád děláš?
V Praze rád chodím za kulturou ať už jsou to divadla nebo výstavy. Rád chodím plavat a samozřejmě nesmí chybět knihovny, které mě zásobují literaturou.
Co chceš změnit?
Rád bych posunul město do 21. století. Zmodernizoval městské služby a nabídl nové jako Městké stěhováky nebo taxi. Obrovským problémem je dostupné bydlení, i podfinancování sociálních služeb. Z Prahy by zkrátka mělo být moderní pečující a odolné město, ne ráj investičních spekulantů.
Kde se chceš inspirovat?
Myslím, že těch inspirací je mnoho. Vezměme si jen berlínské hnutí za dostupné bydlení, dlouhodobou bytovou politiku Vídně, nebo sociální projekty, které realizuje znovuzvolená starostka rakouského Grazu. Existuje velké množství politik, které můžeme začít okamžitě realizovat, a jejich jádrem je péče o veřejné blaho.
Alžběta Bláhová
Alžběta Bláhová je violistka, učitelka a máma půlroční dcery.
Co tě přivedlo k politice?
O politiku jsem se začala zajímat ve chvíli, kdy jsem navštívila kamarádku studující v Drážďanech. Viděla jsem, jak moc jsou tam studenti (i cizí) podporováni a naštvalo mě, že se v ČR v tomto směru nic neděje. Tohle naštvání člověka, který při škole pracuje a ještě platí astronomický nájem, mi vydrželo doteď.
Co ti v Praze nejvíc vadí?
V Praze mi nejvíc vadí nedostatek přístupu k pitné vodě v ulicích a veřejných toalet. Teď v těhotenství bylo opravdu dobrodružství, jestli to cestou do práce udržím a staří lidé to v tomto ohledu musí mít ještě daleko horší. Ten veřejný prostor je projektován zvláštně sadisticky.
Co v Praze ráda děláš?
V Praze nejradši chodím do parků. Moje nejoblíbenější místo je plovárna Baden Baden na Štvanici. Takových míst bych chtěla v Praze co nejvíc. Míst, kde si můžu užít den, ikdyž mi už došly peníze.
Co chceš změnit?
Chci změnit tu smutnou skutečnost, že čím chudší člověk, tím více reklam musí snést. Alespoň náš společný prostor by měl být jemný a prost všech přebytečných vjemů a vzruchů. Všichni jsme vyčerpáni přemírou stimulů a z magistrátu se s tím dá udělat opravdu hodně.
A samozřejmě politika bydlení. To je něco, co by měla být samozřejmost a stále se v tom podniká málo.
Kde se chceš inspirovat?
Inspirovat se chci v Itálii a Španělsku, kde je pitná voda na každém rohu, řeší stínění a dovedou se bránit vedrům. V bytové politice se chci inspirovat Vídní, v rozvoji MHD Kodaní a v dekarbonizaci Finskem a Spojeným královstvím.
