Anna Mikulenková: Stáří si nevybírá!
Poslední dobou se v médiích „roztrhl pytel“ se zprávami o plíživě nastupující krizi pobytových zařízení pro seniory. Zdaleka přitom nejde jen o nejkřiklavější případy zanedbávání až týrání: problémem je zejména nedostatečná kapacita a chybějící personál. Senioři již dnes tvoří plných 21,9% populace; do roku 2060 pak má jít bezmála o třetinový podíl. Počet potenciálních klientů tedy do budoucna strmě poroste, což navíc bude umocněno zhoršujícím se zdravotním stavem spoluobčanů důchodového věku.
V současnosti naší republice schází zhruba 15 000 míst v domovech (čekací doby tak leckdy přesahují rok). I tam, kde se daří budovat nové ubytovací kapacity, však narážejí na nedostatek zaměstnanců, resp. zaměstnankyň – jak zdravotních sester, tak pečovatelek. Stávající pracovnice jsou navíc většinou ve věku „50+”, a mladší ženy o toto poslání vskutku neprojevují valný zájem (domovy uvádějí, že až dvě třetiny nově nastoupivších mladých pečovatelek do šesti měsíců podají výpověď). Ani absolventky a absolventi příslušných studijních a učebních oborů se do praxe právě nehrnou. Neodpovídající finanční ohodnocení a nízká společenská prestiž ústí v podstavy, přetížení a neúnosné pracovní podmínky, které dokáží odradit i „srdcaře“.
Není divu! Přímá péče o fyzicky nesoběstačné a obvykle i kognitivním úpadkem zasažené seniory je extrémně tělesně i psychicky náročná. K tomu je nutno počítat s celotýdenním dvousměnným provozem, který je mimo jiné obtížně slučitelný s péčí o děti.
Co s tím…?
Požadujeme: