Rozhovor s kandidátem Levice v Kralupech nad Vltavou Dannym Vršanským
Danny Vršanský, člen Levice, kandiduje v Kralupech nad Vltavou na kandidátce Kralupské mosty. Píše o sobě:
„Narodil jsem se v Bruntále v roce 1989. Mé nejvyšší dosažené vzdělání je Střední průmyslová škola v Bruntále a momentálně se snažím dodělat několikaletý kurz na silnoproud. Jedna z věcí, které si nesu jako radu do života od svých rodičů, je, že člověk musí používat hlavu, ať už kope kanalizaci, nebo posílá družice na oběžnou dráhu. Mé pracovní zkušenosti zahrnují jak práci dělníka na stavbě v Polsku, tak administrátora výroby ve Velké Británii. Na vývoj mých levicových názorů rozhodně měly vliv vyrůstání v Sudetech, kde se pocit beznaděje stále drží, zvláště po covidu, a dále životy historických a náboženských postav, jako jsou Buddha, Diogenés, Spartakus, Ježíš, Jan Hus, John Brown, Kropotkin, Zapata nebo Emma Goldman. Celou historii vidím jako boj za osvobození od měnících se opresivních systémů.“
Osm otázek pro Dannyho Vršanského, kandidáta v Kralupech
Z Bruntálu do Kralup
Narodil ses a vyrůstal v Bruntále a píšeš, že právě zkušenost se životem v Sudetech, kde je stále cítit určitá beznaděj, výrazně ovlivnila tvoje levicové názory. Co sis z této zkušenosti přinesl do Kralup a v čem podle tebe mohou mít Kralupy podobné problémy jako region, ze kterého pocházíš?
Beznaděj určitě pramenila z všudypřítomného alkoholismu, který byl v mnohem větším rozsahu, než je tomu naštěstí teď. I jako dítě také vidíte a slyšíte o uzavírání podniků a jejich tunelování, respektive utlumování výroby. Rozhodně je výhodou Kralup, že jsou poblíž hlavního města, takže pro lidi je mnohem snazší najít práci. I když to má nakonec dopad na samotné Kralupy ve smyslu méně rozvinutého průmyslu.
Ve svém životopise zmiňuješ radu od rodičů, že „člověk musí používat hlavu, ať už kope kanalizaci, nebo posílá družice na oběžnou dráhu“. Pracoval jsi jako dělník na stavbě i jako administrátor výroby a nyní se vzděláváš v silnoproudu. Jak tyto velmi rozdílné pracovní zkušenosti ovlivňují to, co chceš prosazovat v komunální politice?
Jako největší problém vidím nesoulad mezi pracujícími, středním managementem a vysokým managementem. Každý tento stupeň řeší rozdílné problémy. Takže komunální politiku beru jako komunikační uzel mezi občany, úředníky a firmami. Mou nejdůležitější prací je představovat vize, které budou mít širokou podporu.
Mezi osobnostmi, které ovlivnily tvé názory, uvádíš vedle Buddhy, Ježíše nebo Jana Husa také Spartaka, Johna Browna, Kropotkina, Zapatu či Emmu Goldman. Co podle tebe tyto velmi rozdílné postavy spojuje a jak se myšlenka „boje za osvobození od měnících se opresivních systémů“, o které píšeš, může projevit v něčem tak praktickém, jako je politika města?
V tomto ohledu mi jde o ochranu pracujících, ať už v terénu nebo v kancelářích, aby pro ně existovala bezpečná platforma pro návrhy a připomínky. Do toho se také počítají vlny rekordních teplot, které nás budou čekat čím dál tím častěji. To znamená například extra ochranné pomůcky, jako je měření teploty těla. Jednoduše řečeno, život před ziskem.
Otevřená radnice
Kralupské mosty kladou velký důraz na otevřenou radnici: zveřejňování připravovaných investic, veřejné projednávání větších projektů a pravidelné debaty s lidmi v jednotlivých částech města. Co konkrétně by podle tebe měla radnice zveřejňovat nebo dělat jinak, aby občané skutečně mohli kontrolovat rozhodování a nebyli pouze dodatečně informováni?
Ano, v první řadě je potřeba strategicky rozšířit digitální tabule po městě, kde by byly ideálně všechny informace dostupné, na očích a hlavně přehledně kategorizované. Ne každý chodí na Facebook nebo na samotné stránky města. Tyto portály stejně nejsou moc vhodné pro takový typ informací.
Klima a energie
Společně s Kat Vršanskou upozorňujete na dopady klimatické změny v Kralupech – přehřívání města, potřebu stínění, ochranu vodních toků a bezpečných míst během extrémních veder. Program Kralupských mostů k tomu přidává zadržování dešťové vody, péči o zeleň a lepší využití břehů Vltavy. Která konkrétní opatření bys chtěl prosadit jako první a kde v Kralupech jsou podle tebe nejpotřebnější?
Je to tak. Co se týká vodních toků, tak nejjednodušší řešení, které si dokážu představit, jsou různá protierozní opatření na polích. Nejdůležitější je ale potřeba vybudovat mokřad. Nejenže bude sloužit jako rezervoár vody, hlavně pro faunu a flóru, ale bude mít za úkol také zchladit širší okolí, a to se hlavně týká Zákolanského potoka.
Stínění je rozhodně potřeba, bohužel stromy nerostou závratnou rychlostí, takže si dokážu představit například něco jako rozvinutelné plachty nainstalované na zdech budov.
Za jednu z priorit označujete energetickou soběstačnost. Co si pod ní představuješ na úrovni města – fotovoltaiku na městských budovách, komunitní energetiku, úspory, akumulaci, nebo něco dalšího? A jak zajistit, aby ekologická transformace nesnižovala životní úroveň lidí s nižšími příjmy?
Přesně tak, a bohužel je to dlouhodobá investice, která se vrátí. Minimálně město bude svým způsobem osvobozeno od inflace v energetice. Nezapomeňme, že distribuční síť může začít selhávat díky vysokým letním teplotám. Mít alespoň zčásti funkční infrastrukturu i při výpadcích beru jako nutnost. A ušetřené peníze za elektřinu mohou jít zpátky do rozvoje města.
Bydlení a společná kandidátka
Levice považuje dostupné bydlení a silné veřejné služby za základní politické priority, zatímco program Kralupských mostů požaduje mimo jiné jasná pravidla pro developery a příspěvky nové výstavby na infrastrukturu. Co může podle tebe přímo město Kralupy udělat pro dostupnější bydlení – například v oblasti obecních bytů, družstevního bydlení, městských pozemků nebo podmínek pro developery?
Tak, jak jsou pravidla nastavená, nemohu říct, zda se může udělat něco lepšího, než že při výstavbě nových bytů získá město od developera vyšší procento postavených jednotek. Respektive můžeme zkusit vykoupit další byty. Nejlevnější variantou by bylo, kdyby stát samotný řídil firmy a výstavbu, ideálně s podporou umělecké soutěže. Ale tak daleko rozhodně nejsme.
Kralupské mosty jsou společnou kandidátkou lidí spojených s KSČM, Levicí i nezávislých. Co chceš do této kandidátky přinést právě jako kandidát Levice? V čem podle tebe může být specifický levicový pohled na rozvoj Kralup a jak chcete řešit situace, kdy se názory jednotlivých částí kandidátky rozcházejí?
Nemyslím si, že se nějak razantně rozcházíme, alespoň co se týká lokální úrovně, kvůli limitům toho, co se dá všechno dělat. Ale samozřejmě nedokážu mluvit v tomhle ohledu o státní nebo mezinárodní úrovni. Všeobecně mi jde o aktivnější zapojení občanů.
