Ivana Batthyány: Radikalizace Romů v Česku
Minulého roku v červenci se v Brně odehrála tragédie, při které došlo k potyčce mezi Romy a ukrajinským uprchlíkem v městské hromadné dopravě. Uprchlík v této situaci vytáhl nůž a zasadil ránu, která nešťastně ukončila život mladého Roma. Tento incident vyvolal mezi Romy obavy a vlnu obvinění uprchlíků z kolektivní viny. Nikdo nevíme, přesně k čemu tam mezi nimi došlo, a co předcházelo k tomuto střetu. Po více než půl roce po události brněnský soud vydal rozhodnutí, že obžalovaný uprchlík z Ukrajiny jednal v nutné sebeobraně a byl zproštěn obžaloby. Tento případ vyvolal spekulace jak mezi Ukrajinci, tak v romské komunitě, zejména ohledně šíření dezinformací na sociálních sítích.
Nicméně musím dodat, že Ukrajinci v naší zemi též čelí vykořisťování, neboť jsou často nuceni pracovat za minimální mzdu a nemají to lehké vzhledem k jazykové bariéře. A jsou v naší společnosti mnohdy utlačováni stejně tak jako Romové, kteří chtějí pracovat a nemohou z důvodu předsudků. Tato situace je podobná té, kterou zažívají Romové, kteří chtějí pracovat, ale čelí předsudkům v naší zemi. Obě komunity často narážejí na nedostatek pracovních příležitostí a musí trávit čas vysvětlováním na Úřadu práce, proč nebyli přijati.
Rasistické podtexty ve výrocích některých vládních činitelů v minulosti způsobily nedůvěru Romů ve stát, a to že nevěří v justiční spravedlnost. Situaci nepomáhají ani kampaně, jako ta od Mariána Jurečky s fotografií mladého Roma s plechovkou piva, kdy tato fotografie byla bez jeho vědomí použita právě na kampaň ministra práce a sociálních věcí, kde mladíkovi doporučil hledat si práci. Debaty ministra vnitra Víta Rakušana „Bez cenzury“ jsou opravdu bez cenzury, a to doslova a do písmene. Odpovědet „Romové zneužívají dávky i u nás v Kolíně“ je silná káva. Výrok od Miroslavy Němcové bývalé členky senátu „Romové nepracuji“ též vyvolává nejasnosti a považuji to za jakýsi výkřik do prázdna a snahu na sebe medialně upozornit. K těmto výrokům politiků, kteří pravděpodobně sbírali inspiraci z rozhodnutí Jiřího Čunka z roku 2006, kdy Romy z Vsetínska nechal vystěhovat z důvodu „nepřizpůsobivosti“. Romové tehdy tvrdili že mají psychickou újmu neboť byli a jsou nadále ze strany politiků slovně napadáni.
Česká republika čelí dlouhodobě sankcím Evropské unie za nedodržení úmluv o rasové diskriminaci. Romové jsou pobouřeni a emocionálně se cítí na dně jak z verdiktu soudu, tak z jednání politiků v naší zemi. Žádají po státu rovnoprávnost, lidské jednání i soudní spravedlnost. Rozhodli se k velkým demonstracím proti rasovým předsudkům jako v Americe v roce 2005. Aby tím dokázali že i oni patří do společnosti a nebyli jim ubírány práva na jejich existenci.
Odmítám válku mezi národostmi, proletáři všech národností spojme se a pojďme společně proti asociálni neoliberálni vládě. Nahromaděné příkoří ze strany státu a vlády nemůžeme dále snášet. Má to tak velké dopady na společnost, že dochází právě k rasové nesnášenlivosti v České republice.
