Komentář Pavla Čižinského k osvobození od nacismu
Hlavním osvoboditelem Prahy byla dle mého názoru Rudá armáda, neboť ona – dle mého názoru – vojensky nejvíce přispěla k porážce nacistického Německa. Bez této – skoro dovršené – porážky by generál Kutlvašr nemohl dělat, co dělal, což nijak nesnižuje skutečnost, že i on byl jedním ze skutečných osvoboditelů Prahy. V rámci Rudé armády za toto osvobození vděčíme asi nejvíce vojákům ruským, ale rovněž mnoha Ukrajincům a mnoha dalším národům a samozřejmě pak i Američanům, Britům aj.
Popírání hlavní role Rudé armády je dle mého názoru historicky neudržitelné/nespravedlivé, mnoho lidí to zraňuje a dnes navíc nahrává Putinovi, který může Rusům říkat: podívejte se, to, co Češi (nebo Západ jako celek) říkají, nelze brát vůbec vážně.
Naše pozice by měla být: Ano, Rudá armáda nás osvobodila, jsme za to i Rusům vděčni, což ale neznamená, že bychom uznávali jakékoli mocenské právo Rusů na Českou republiku (nebo na Ukrajinu) a pokud to Rusové nebudou respektovat, jsme připraveni se bránit. Mám ovšem pocit, že mnozí Češi vysloveně Rusy zraňovat chtějí, jako by si přímo přáli konfrontaci.
Naše vnímání druhé světové války by také mohlo více vnímat ono slovo „světová“. Vděčnost bychom měli cítit i k mnoha národům mimoevropským, které přinesly protihitlerovskému válečnému snažení nesmírné oběti, třeba z hladomorů. Například Íránci! Až letos (sic!) jsem zjistil, že po obsazení Íránu Brity a Sověty v roce 1941 za účelem zajištění trasy pro zásobování východní fronty ze strany Spojenců vypukl v zemi hladomor. Snad v důsledku konfiskací potraviny okupanty, snad v důsledku využívání všech dopravních prostředků pro transport válečných dodávek (takže nebylo čím zásobovat Íránskou populaci). Nejvyšší odhady jsou, že zemřela až čtvrtina z 15 milionů Íránců. Jednalo se navíc již o druhý válečný hladomor: během za zejména britské okupace během první světové války pomřelo na hladomor a epidemie zhoršené hladomorem 2 až 10 milionů Íránců
A naše dnešní úsilí by možná mělo méně směřovat k hodnocení, kdo měl v minulosti větší zásluhu, a více k tomu, abychom přispěli k osvobození těch, kdo to potřebují dnes. Pro nás, Čechy, je dnes nejlogičtější angažovat se za osvobození Palestinců, osvobození Ukrajinců ale i za naše vlastní osvobozování se od hrozeb trumpismu.
